Jsou místa na světě, která se vám dostanou pod kůži. Prostě si vás získají navždy.
Lentorre je jedním z nich.
Cesta tam — pokud neletíte rovnou z Nairobi — je výživná, nic vám nedaruje zadarmo. Můj velmi dobrý a spolehlivý kamarád James, průvodce a řidič v jednom, předvedl excelentní výkon. A nic vás nepřipraví na to, co vás na tomhle konci světa — v našem případě na jižním konci Keni — čeká. Věřte mi, vezme vám to dech. Takový malý ráj na zemi. Oáza klidu, harmonie a tichého luxusu na úpatí Nguruman Escarpmentu, těsně nad tanzanskou hranicí.
Lodge, která vás bude rozmazlovat. Ale vy si to neužijete.
Lodge je nádherná. Je posazena v divoké, otevřené krajině s výhledem přímo na Shompole. Připravená vás rozmazlovat v tom nejvyšším možném módu. Ale bohužel si ji moc neužijete. Protože vy jste přijeli kvůli focení ve fotografickém krytu.
Útěk do krytu
Po večeři utíkáte do svého stanu — pardon, říkám stan, ale je to obrovský prostor s veškerým myslitelným pohodlím uprostřed divočiny. Smutně se podíváte na tu nádhernou postel a čapnete fotobatoh, foťáky, zkontrolujete baterie a jestli máte nabíječku, a utíkáte do krytu. Nic nesmí přijít k napajedlu bez vaší přítomnosti.
To napětí, když se usadíte před sklo. To očekávání — kdo přijde? Tisíckrát si v mysli přehráváte a kontrolujete nastavení foťáku. Protože příležitost fotit může přijít jen jednou.
Smečka štěňat na válendách
Masajové vám každý večer rozestelou postele — obrovské, s několika polštáři, s úžasnou matrací — a ráno je zase ustelou. Postel, která křičí každým coulem: pojď si odpočinout, budu tě rozmazlovat a hýčkat. Jedno z mých opravdu těžkých rozhodnutí. Ale po večeři musíte prostě do krytu.
Šest fotografů obsadí šest míst v krytu, většinou před sebou dvě kamery — delší a kratší sklo — a obrovská zvědavost, co přinese noc. Součástí krytu je i šest postelí čistě povlečených — dvě přímo za zády u skla krytu, další čtyři ve vedlejší místnosti.
Kde si myslíte, že šest dospělých fotografů nabírá sílu mezi jednotlivými návštěvami u napajedla?
Ano — na těch dvou válendách. Šest dospělých občas leží na kupičce jako smečka štěňat. Za dveřmi čekají další čtyři připravené postele. Ale nikdo nechce nic propásnout.
Sama jsem si dopoledne lehla do té luxusní postele ve stanu — aspoň na hodinu a půl, abych ji vyzkoušela. Stejně jsem neusnula. A co nejdříve utíkala zpátky do krytu.
Masaj, který nikdy nespí
V krytu, mezi jednotlivými zvířecími návštěvami — za to vám ručím — neudržíte pozornost celou noc. Takže dalším bonusem je místní Masaj, který pomáhá hlídat napajedlo a vzbudí celou skupinu s prvním pohybem pod hranou napajedla.
Fotografický eden
Měli jsme neuvěřitelné štěstí po celé tři dny. Už první noc přišla samice leoparda. A přišla i druhou noc. A druhou noc se objevil i karakal — zvíře, které většina fotografů nepotká za několik let jezdění do Afriky. Nám přišel dvakrát. Cibetka, ženetka, mangusta, šakal…
Fotografický eden v jižní Keni.
Světlo, které rozhoduje
Fotit s předním světlem, nastavit protisvětlo nebo boční světlo — každá noc je jiná scéna, každé zvíře jiný příběh. Máte čas přemýšlet. Ale jen do chvíle, než zvíře odejde. A to vás drží v neustálém střehu — a právě proto jsou ty snímky tak živé.
Povedly se nám úžasné snímky — příroda nás odměnila plnou měrou.
Pravda, po návratu potřebujete pár dní na to, abyste nabrali sílu a vzpamatovali se z nočního ponocování. Ale je to zážitek, který byste bez váhání zopakovali znovu a znovu.
Lidé, kteří se vám dostanou pod kůži stejně jako místo
O naše pohodlí se staral neuvěřitelný tým v čele s Leonardem — lidé s hlubokým vztahem k přírodě a láskou ke zvířatům. Člověk to cítil od první chvíle.
Ale Lentorre vám nabídne víc než zvířata v noci.
Místo jako toto vás přivede i k lidem. Pro mě osobně je to vždy to nejcennější, co si z afrických cest odvážím — setkání s lidmi a jejich příběhy.
Afrika, která nepotřebuje náš objektiv
Fotili jsme Masaje, když se vraceli se svými stády v protisvětle do bomy. Na dronu mám záběry, které si budu pamatovat dlouho — stovky ovcí a koz sbíhající se do jediného úzkého průchodu branky bomy. Shora trychtýř živých těl, který se pomalu přelévá dovnitř.
Afrika, která existuje tisíce let a nepotřebuje k tomu náš objektiv. Ale pustí nás k sobě, když se ztišíme a jsme dostatečně pokorní a otevření.
Příběh, který žádný scénárista nevymyslí
I pro Jamese byla Lentorre premiéra. Byli jsme tam všichni poprvé — a právě to píše naše příběhy a utužuje přátelství.
S Lentorre jsem komunikovala já, Jamesovi jsem dala instrukce pro cestu. Ale divočina má svá vlastní pravidla — instrukce typu „u velké akácie se za třetím keřem s bílými květy dejte doleva“ nemusí být vždy zcela jednoznačné. Zavolali jsme do lodge. Leonard pro nás bez váhání poslal auto.
A pak přišla zápletka, kterou žádný scénárista nevymyslí lépe. K obrovskému údivu Jamese, Leonarda i mému — zjistili, že jsou přátelé z dětství.
Jsme jeden tým
Při prvním obědě v Lentorre nás personál usadil ke stolu. Jamese posadili na pohovku stranou. Rezolutně jsem řekla NE. James bude s námi. Jsme jeden tým. Vždy. Na každé cestě. James řídí, stará se, pomáhá, chrání — a je duší každé skupiny. Pro mě je pocta sdílet s ním místo u společného stolu.
Na shledanou, Lentorre
Při odjezdu mi Leonard řekl, že ví, že se vrátím. A že na mě budou čekat.
Tak o tom žádná, na 1000 %.
Lentorre vybudoval Raaji Singh Bharij. Bez jeho vize a obrovského úsilí — a úsilí celého jeho týmu — by toto místo vůbec neexistovalo. Obrovské poděkování, že jste nám otevřeli brány tohoto fotografického ráje.
Pojdete se mnou tentokrát vy? Napište mi.
📍 Lentorre — kde to je
Jižní Keňa, na úpatí Nguruman Escarpmentu. V příkopové propadlině Velkého příkopu, těsně nad tanzanskou hranicí. V sousedství Lake Magadi, s výhledem na Shompole.
Lentorre lze kombinovat s dalšími fotografickými destinacemi v oblasti — pro ty, kteří chtějí z Keni vytěžit maximum.
Minimum 3 noci. Napište mi.
