Narodila se ve Slezsku 20. ledna 1910 jako Friederike Victoria Gessner. Otec Viktor, architekt. Matka Traute.
Zemřela v Keni 3. ledna 1980. A mezi tím změnila způsob, jakým svět přemýšlí o divokých zvířatech. Založila a vybudovala základy ochrany divoké zvěře.
Přišla na svět v době, kdy koloniální lov byl na vrcholu. Střílelo se nejsilnější, nejkrásnější, nejvzácnější. Pro zábavu. Pro trofej. Pro hlavu na zdi.
Joy šla opačným směrem. Nikdo ji k tomu nevychoval. Prošlapala si tu cestu sama.
Z Opavy do Afriky
Joy Adamson se narodila v Opavě. Rodiče se rozvedli, když byla malá — v době, kdy to bylo společensky téměř nepřijatelné. Vyrůstala v Kružberku u Opavy. Po rozvodu rodičů šla k babičce do Vídně. O ní později napsala jen jednu větu, která říká vše: „Jí vděčím za vše dobré, co ve mně je.“
Do Afriky ji vzal její první manžel Viktor von Klarwill. Žid. Jako mnoho dalších utíkali před nastupujícím nacismem. Poslal ji napřed — sám přijel později.
Odcestovala v roce 1937 — jestli s československým nebo rakouským pasem, nevíme, to historie nezaznamenala. Její skutečná příslušnost ale byla jinde. V africké divočině.
Na lodi potkala švýcarského botanika Petera Ballyho. Joy nebyla konformní, rozvedla se a provdala se znovu.
S Ballym procestovala Keňu křížem krážem. Malovala rostliny, kmeny, krajinu. Stovky obrazů. Keňa ji pohltila. Zvířata víc než lidé.
Pak potkala George Adamsona. Správce divoké zvěře — v koloniální Keni to znamenalo jezdit sám stovky kilometrů divočinou a rozhodovat o životě a smrti zvířat. Bez zákonů, bez záchranné sítě.
Provdala se potřetí.
George byl její naprostý opak — klidný a rozvážný. Tam, kde Joy bouřila v emocích, George nabízel trpělivost. Přesto — nebo právě proto — spolu dokázali něco, co nikdo před nimi neudělal.
Elsa
V roce 1956 George zastřelil lvici, která na něj zaútočila. Teprve potom pochopil proč. Bránila mláďata.
Tři slepá mláďata. Joy všechna tři vypiplala — kojenecké láhve, kozí mléko, den za dnem. Stala se jejich adoptivní matkou. Dvě silnější s těžkým srdcem sama poslala do rotterdamské zoo — vybrala ji pro pověst humánního zacházení se zvířaty. Nejmladší zůstala.
Elsa.
Jak Elsa rostla, úřady rozhodly — dospělá lvice v táboře být nemůže.
Zoo? Nikdy.
Obrovská výzva. Ale všechno je jednou poprvé.
Měsíce tréninku. Naučit lovit lvici, která nikdy nelovila. Naučit ji chovat se instinktivně v prostředí, ve kterém nevyrostla. Naučit ji být opět lvicí, ne domácím mazlíčkem.
Elsa se vrátila do volné přírody. První lvice v historii úspěšně vypuštěná zpět. Ale přišla zpátky. Představit vlastní mláďata.
Born Free
Joy o Elze napsala knihu. Born Free. Rok 1960. Třináct týdnů na vrcholu žebříčku New York Times. Pětatřicet jazyků. Dva Oscary za film.
V roce 1966 vznikl film. Joy a George hráli manželé Virginia McKenna a Bill Travers. Příběh Elsy oba — stejně jako potom film celý svět — silně zasáhl. S Adamsovými zůstali přáteli. A společně založili Born Free Foundation — nadaci na ochranu volně žijících zvířat a jejich přirozeného prostředí, která působí dodnes.
Elsa uhynula 24. ledna 1961 na babesiózu — klíšťovou krevní nemoc. Narodila se 28. ledna 1956. Nedožila se ani pátých narozenin. Je pohřbena v Meru.
O devatenáct let později rozptýlili na jejím hrobě i popel Joy.
Stíny
Díky Elze začal svět vidět divoká zvířata jinak.
Joy Adamson nebyla jednoduchá. Byla výbušná, náročná, někdy nesnesitelná. Na zaměstnance křičela, dokázala být tvrdá. Přesto její láska k divoké přírodě změnila svět.
Virginia McKenna o ní řekla: „Byla vášnivá, někdy nerozumná a výbušná. Ale svou finanční štědrostí zachránila tři národní parky.“
3. ledna 1980 ji našli mrtvou u jejího tábora v Shaba Game Reserve. Zpočátku se mluvilo o útoku lva. Ukázalo se, že šlo o vraždu. Její bývalý zaměstnanec Paul Nakware Ekai byl odsouzen, později část výpovědi odvolal. Pravda zůstala v africké buši.
George přežil Joy o devět let. Zemřel také násilnou smrtí — při pokusu zachránit napadenou turistku. Jeho příběh si zaslouží vlastní článek.
Joy
Z Opavy do africké buše. Jako člověk prošla hlubokou proměnou. Z dívky, která jako teenager zastřelila jelena a přísahala, že nikdy víc — k ženě, která změnila způsob, jakým svět přemýšlí o divokých zvířatech.
Nebyla jednoduchá. Naopak. Velmi komplikovaná. Nebyla světice. Ale to, co po ní zůstalo, přetrvává dodnes.
Elsou to začalo. Pak přišla gepardice Pippa. Leopardice Penny.
Její nadace Born Free Foundation funguje dodnes. Z honorářů za knihy a filmy vzniklo pět keňských národních parků — Meru, Samburu, Shaba, Kora a Hell’s Gate. A metody, které vyvinula s Georgem pro návrat zvířat do přírody, jsou dnes světovým standardem.
Sloni na pláních v Amboseli
Příběh o bodnutí štírem v kempu v Amboseli: Štír na safari: Amboseli, Craig a osm hodin bolesti
Afrika není jen místo, kam jezdím fotografovat
Je to svět, ke kterému se vracím už více než třicet let. A právě takovou Afriku ukazuji i na svých fotoexpedicích — bez honby za počtem zvířat, bez davů aut a s časem opravdu pozorovat.
Chcete ji zažít se mnou?
Více o Joy Adamsonové
Joy Adamsonová vyrůstala v Kružberku u Opavy. Obec na její odkaz nezapomněla — více o Joy Adamsonové na stránkách obce Kružberk.
Česká televize natočila dokument Zrozena pro Afriku — příběh Joy Adamsonové pohledem opavské rodačky a diplomatky Zuzany Beranové, která pátrala po Joyiných stopách napříč Evropou a Afrikou. Více o dokumentu na webu České televize.
